zdrave jidlo v taliri ekzem

Atopický ekzém z pohledu přírodní medicíny II. aneb jídlo je lék

Předchozí díl o atopickém ekzému byl zaměřený na bylinky, ale aby to šlo na 100 % bez kortikoidů a toxických mastí a krémů, je potřeba zapracovat na jídelníčku a případně zvážit nutriční suplementaci, tedy užívání doplňků stravy.

Co jíst a nejíst při atopickém ekzému?

Na prvním místě je eliminace potravin, které mohou zhoršovat ekzém. Je proto vhodné nechat kompletně vyšetřit alergologem/imunologem IgE potravinové alergie, ale také pylové alergie, alergie na roztoče, prach, případně plísně.

Dalším krokem je zvážení testování potravinových přecitlivělostí – IgG reakcí, např. testem Food detective nebo obsáhlejším Food printem. Tento krok je mnoha vědci často kritizován, protože neexistují studie potvrzující účinnost a validitu těchto testů. IgG totiž ne moc dobře korelují se zánětlivými procesy v těle a jejich symptomy. Proto se jako nejvhodnější, ale finančně nejnákladnější varianta jeví tzv. MRT (Mediator Release Test) z žilní krve, který měří tvorbu zánětlivých cytokinů, což se ukázalo při řešení potravinových senzitivit jako relevantnější způsob. Poslední možností je stará známá eliminační dieta a postupné znovuzařazování potenciálně rizikových potravin do jídelníčku.

Protože jídlo je informace nesoucí detailní instrukce každému našemu genu a každé buňce v našem těle, je potřeba, aby to bylo jídlo zdraví prospěšné, tělo obnovující a posilující, nikoliv tělu škodící.

Je tedy potřeba vyřadit z jídelníčku průmyslově zpracovanou stravu, veškeré polotovary, cukr, bílou mouku, konzervanty, aditiva, glukózo-fruktózový sirup a další syntetické sirupy s vysokým obsahem fruktózy, umělá sladidla, trans tuky a vhodné je vyhnout se také lepku a kravskému mléku a výrobkům z něj, protože právě tyto dvě substance často způsobují podprahový zánět.

A co tedy jíst? Přirozenou, domácí, protizánětlivou stravu bohatou na širokou paletu zeleniny, především zelené listové a brukvovité, semínka a ořechy (pokud nejsou detekovány jako alergen), např. mandle, para, vlašské, pekany, kešu, slunečnicová, dýňová, konopná semínka, másla a pasty z těchto semínek a ořechů, ale také kvalitní, ideálně grass-fed maso, lovené mořské ryby, abychom tělu dali více omega 3 mastných kyselin kvůli jejich protizánětlivému působení, dále bezlepkové obiloviny jako jáhly, pohanku, čirok, quinou, celozrnnou rýži a luštěniny. Opomenout nesmíme ani pestrobarevné ovoce, samozřejmě s přihlédnutím na alergeny, protože např. citrusové plody mohou být u ekzematiků problematické. Stěžejní jsou zdravé tuky, mezi něž se řadí oleje jako olivový, kokosový, lněný, za studena lisované oleje z ořechů a semínek, ale také avokádo, vejce, domácí sádlo, máslo, ghí a výše zmíněná semínka a ořechy. Vývary z morkových kostí jsou dalším terapeutickým pokrmem, a to pro svůj obsah kolagenu a aminokyseliny prolin a glycin, které zajišťují opravu zničené buněčné stěny.

Co se týká mléčných výrobků, tak je doporučeno eliminovat z jídelníčku kravské produkty holštýnského plemene, které obsahuje tzv. A1 kasein, což je opět prozánětlivá látka vzhledem ke způsobu šlechtění plemene. Naopak vyhovující se jeví kozí, ovčí mléko a mléko kravského plemene jersey, které obsahují kasein A2, který v těle nezpůsobuje zánět, protože plemena nebyla šlechtěna a nedošlo tím pádem ani k mutaci aminokyselin. Živočišné produkty se dají dnes už jednoduše nahradit rostlinnými. Existují různé druhy mlék (mandlové, rýžové, kokosové, aj.), smetan, jogurtů. Je ale potřeba číst etikety a dát pozor na jejich složení, aby neobsahovaly různá aditiva a sladidla, která do zdravé výživy nepatří.

Níže uvádím několik tipů na snídaně, svačiny, obědy a večeře bez lepku, bez A1 mléčných výrobků, bez rafinovaných cukrů, s důrazem na zvýšenou konzumaci zeleniny, zdravých tuků a kvalitních bílkovin. Samozřejmostí je, že při zařazování ingrediencí je nutno dbát na konkrétní vytestované senzitivity.

Snídaně:

  • zelené smoothie s baby špenátem, banánem, semínky a mandlovým mlékem
  • bezlepkový pohankový chléb s avokádovou pomazánkou a syrovou zeleninou
  • quinoový dortík s dušenými jablíčky
  • jáhlová kaše s granátovým jablkem, lněným semínkem a mandlemi
  • ztracená vejce na špenátovo-hráškovém lůžku

Svačiny:

  • mix semínek a ořechů – mandle, para, kešu, dýňové, lněné a slunečnicové semínko
  • čerstvé ovoce – jablka, hrušky, broskve, meruňky
  • syrová mrkev, řapíkatý celer, okurka, ředkev, kedlubna nakrájené na podlouhlé kousky s cizrnovým humusem
  • zeleninové chipsy

Obědy a večeře:

  • brokolicová polévka s hlívou
  • černé fazole s misem a avokádem
  • pomalu tažený hovězí vývar se zeleninou
  • dušený losos na bylinkách se salátem ze zelených fazolek a jarní cibulky
  • listový salát se sýrem feta, cuketovými lupínky a granátovým jablkem
  • dlouze tažený kuřecí vývar se zeleninou
  • pstruh na mandlích se středomořskou zeleninou
  • quinoový kotlík s bramborem, růžičkovou kapustou, cibulí a kozím sýrem
  • králík na citronu s pečenou zeleninou a rukolou

Fermentovaná zelenina ala korejské kimči je stejně jako masokostní vývary důležitá pro obnovu střevní stěny klienta s atopickým ekzémem. Právě kvašená zelenina je velmi efektivním a navíc finančně nejméně náročným probiotikem, které se dá sehnat. Je důležité s konzumací kvašené zeleniny začínat postupně a opatrně, aby se zamezilo nepříjemnému a mnohdy bolestivému nadýmání.

Opomenout nesmíme ani dostatečný příjem tekutin, ideálně 6-8 sklenic filtrované vody denně, abychom tělu pomohli odvádět ven škodlivé látky a podpořili detoxikační proces. Stimulaci zažívání může napomoct citronová šťáva smíchaná s vlažnou vodou.

Přírodní doplňky stravy by se neměly opomíjet

Názory lékařů a terapeutů na to, které doplňky stravy hrají důležitou úlohu při řešení atopického ekzému, jsou různé. Leah Hechtman, autorka obsáhlé odborné publikace Clinical Naturopathic Medicine pro praktiky klinické naturopatie uvádí vitamin A, vitamin C, vitamin D, vitamin E, železo, selen, zinek, omega 3 mastné kyseliny, quercetin a probiotika. Celosvětově uznávaný lékař funkční medicíny Mark Hyman, MD doporučuje kromě probiotik, prebiotik, trávicích enzymů také vitamin A, vitamin D, rybí olej, olej z pupalky dvouleté a kurkumin. Chris Kresser, vedoucí kalifornského Institute for Functional and Evolutionary Medicine doporučuje zařadit vitamin A, zinek, vitamin C, vitamin D, vitamin E, omega 3 mastné kyseliny, selen, biotin, síru, niacin, vitamin K2, kyselinu pantothenovou, probiotika a prebiotika.

Ve zdraví pokožky hraje důležitou roli několik vitaminů a minerálů, na kterých se ale shodnou všichni odborníci a odborná literatura. Prvním z nich je vitamin A, který je důležitý pro diferenciaci epiteliálních buněk, syntézu kolagenu, tvorbu lymfocytů a je nezbytně důležitým ke správné funkci imunitního systému, protože pokožka a slizniční buňky tvoří první bariéru organismu v boji proti infekci. Hrubá, suchá kůže charakteristická pro atopický ekzém je běžným znakem nedostatku vitaminu A. Jeho nejlepším přirozeným zdrojem je olej z tresčích jater, krůtí a husí játra, jehněčí maso, vejce, ale také mrkev či brokolice. Doporučená dávka při řešení ekzému je dle Hechtman 5000 IU denně pro dospělou osobu.

Dalším důležitým vitaminem, který při řešení atopického ekzému nelze opomenout, je vitamin D, jehož receptor (VDR) je v téměř všech buňkách imunitního systému a jeho aktivní forma je velmi silným modulátorem imunitního systému, zvyšuje vrozenou imunitu a dokáže bránit v rozvoji autoimunitních chorob. Vzhledem k tomu, že atopický ekzém je mnohými odborníky považován za autoimunitní chorobu, je důležité brát v potaz, že autoimunitní reakce jsou zprostředkovány imunitními buňkami zvanými T buňky. Aktivní forma vitaminu D-1,25 (OH)2D dokáže modulovat reakci těchto T buněk a snížit autoimunitní odpověď organismu. U jedinců s rodinným zatížením na autoimunitní choroby doplňková terapie vitaminem D3 výrazně snižuje riziko vzniku těchto onemocnění (až o 60 %) nebo napomáhá oddálení jejich nástupu. Mezi dobré potravinové zdroje vitaminu D patří losos, makrela, sardinky a vaječné žloutky. Doporučená dávka při řešení ekzému je dle Hechtman 400-1000 IU denně pro dospělou osobu.

Důležitým minerálem, který hraje roli v imunitní funkci kůže, je zinek, který je potřebný také pro syntézu bílkovin, DNA, hojení ran a dělení buněk. Chrání pokožku před ultrafialovým zářením a má protizánětlivé účinky. Zinek je také důležitý pro vstřebávání vitaminu A, k mobilizaci vitaminu A do krevního řečiště ze zásobních míst v játrech a je potřebný k produkci retinol-vázajícího proteinu RPB k transportu vitaminu A. Zinek je potřebný pro normální strukturu a funkci buněčných membrán a je nezbytný pro hojení ran a kůže, pro strukturu a funkci pojivových tkání a kolagenu. Na zinku závisí zdraví a struktura kostí, zubů, vlasů, nehtů a kůže. Nejlepšími zdroji zinku je orgánové maso (ledviny, játra), hovězí, jehněčí, ale také dýňové semínko a ořechy.

Omega 3 mastné kyseliny jsou zásadní v léčbě atopického ekzému pro svůj obsah protizánětlivých prostaglandinů. Snižují zánět kůže, svědivost, suchost i zarudnutí pokožky. Nejlepším zdrojem jsou tučné ryby ze studených vod, jako jsou sardinky, losos, makrela, pstruh, ančovičky a černá treska. EPA (kyselina eikosapentaenová) by měla být v poměru 540 mg ku DHA (kyselina dokosahehaenová) 360 mg.

Probiotika pomáhají lidskému organismu hned dvěma způsoby. Chrání a regulují zažívací trakt člověka tím, že v něm nastolují zdravou rovnováhu mezi dobrými a patogenními bakteriemi, pomáhají v zaléčení propustnosti střevní stěny a chrání a regulují imunitní systém tím, že posilují střevní epiteliální bariéru, což je důležitá vrozená obrana. V řešení atopického ekzému má prokázané terapeutické působení kmen Lactobacilli, který má dle Hechtman protizánětlivý i imunomodulační efekt. Přirozenými zdroji probiotik ve stravě je kimči, kysané zelí, jogurt, kefír či kombucha.

Kromě probiotik zdraví střevní mikroflóry napomáhají také prebiotika, což je rostlinná vláknina, rozpustná nebo nerozpustná, která krmí tělu prospěšné bakterie ve střevě. Dva nejpoužívanější druhy rozpustné probiotické vlákniny jsou inulin a oligofruktóza (FOS), které se nachází v cibuli, pórku, česneku, artyčoku, banánech, kořenové zelenině, aj. Dle Kressera bylo prokázáno, že prebiotika výrazně zmírňují projevy atopické dermatitidy u dětí.

Samozřejmě je nutno dbát na to, aby doplňky stravy byly přírodní, nikoliv syntetické, bez aditiv a balastních látek, aby bylo zajištěno co nejlepší vstřebávání a využití.

Zdroje:

Hechtman, Leah. Clinical Naturopathic Medicine. Elsevier Australia, 2012. 1596 s.

Boesenberg, Kateřina. Mikroživiny I. 2015. Skripta Školy klinické naturopatie.

Boesenberg, Kateřina. Mikroživiny II. 2015. Skripta Školy klinické naturopatie.

Boesenberg, Kateřina. Mikroživiny III. 2015. Skripta Školy klinické naturopatie.

Kasper, Heinrich. Výživa v medicíně a dietetika. Grada Praha, 2015, 592 s., ISBN 978-80-247-4533-6.

https://kresserinstitute.com/functional-approach-eczema/

http://www.nasytsvoudusi.cz/2014/07/uzdravte-sve-dite-zevnitr-ven-vylecte.html