stredomorska-strava

Je zdravé jídlo drahé? Co odhalila studie vědců z Cambridge?

Často se setkávám s tvrzením, že zdravá strava je drahá. Proto mě (nejen jakožto absolventku mezinárodních rozvojových studií) zaujala studie vědců z University of Cambridge ve Velké Británii uveřejněná v roce 2015 v renomovaném žurnálu The Lancet. Studie s názvem Dietary quality among men and women in 187 countries in 1990 and 2010: a systematic assessment mapuje stravovací návyky 4,5 miliardy lidí ve 187 zemích světa za posledních 20 let, a to od roku 1990 do roku 2010. Nezaměřuje se pouze na celkovou kvalitu jídelníčku v jednotlivých zemích, ale spotřebu výživově více a méně hodnotných potravin zkoumá zvlášť. Ze zdraví prospěšných potravin vědci sledovali konzumaci ovoce, zeleninu, luštěniny, mléko, ořechy a semena, celozrnné potraviny, vlákninu, ryby, omega 3 mastné kyseliny a polynenasycené mastné kyseliny. Z nezdravých potravin sledovali konzumaci slazených nápojů, nasycených tuků, cholesterolu, sodíku, transmastných kyselin, zpracovaného masa a nezpracovaného červeného masa.

A k jakým výsledkům vědci došli? K překvapivým. Výživných potravin se dle studie sice dnes spotřebuje více než v r. 1990, nicméně zároveň výrazněji stoupla spotřeba nezdravého jídla. Nejbohatší regiony světa, jako je USA, Kanada, Austrálie, Nový Zéland a západní Evropa, mají nejvyšší spotřebu zdravých i nezdravých – průmyslově zpracovaných – potravin.

Naopak chudé regiony jako např. Afrika se mohou pyšnit konzumací nejzdravějších potravin. To je do velké míry dáno také skutečností, že Afrika, alespoň mimo velká města, stále odolává trendu „mcdonaldizace“ a převažuje domácí příprava pokrmů nad průmyslově zpracovanými potravinami.

Celosvětovým specifikem je tzv. středomořská kuchyně států jako je Řecko, Turecko, Sardinie, Kypr či Izrael, jejichž jídelníček je výživově vysoce hodnotný díky hojnosti čerstvé a lokální zeleniny, ovoce, ořechů a semen, kvalitního olivového oleje, cereálií, mořských ryb, přestože se v něm objevuje také červené maso. To je ale vždy ve své přirozené, průmyslově nezpracované podobě a nejvyšší kvalitě.

Oproti tomu v rychle rostoucích zemích jako je Indie, Čína a v mnoha středně příjmových zemích za posledních 20 let dle výzkumu nedošlo k žádnému zlepšení stravovacích návyků. Dřívější podvýživu zastínila obezita a chronická onemocnění, jdoucí ruku v ruce s nárustem spotřeby průmyslově zpracovaných potravin a potravin pocházejících z nekvalitních zdrojů.

Které státy mají nejzdravější a nejméně zdravý jídelníček?

Nejzdravější jídelníček:
1. Čad
2. Sierra Leone
3. Mali
4. Gambie
5.Uganda
6. Ghana
7. Pobřeží Slonoviny
8. Senegal
9. Izrael
10. Somálsko
plovouci-market
Nejméně zdravý jídelníček:
1. Arménie
2. Maďarsko
3. Belgie
4. Česká republika
5. Kazachstán
6. Bělorusko
7. Argentina
8. Turkmenistán
9. Mongolsko
10. Slovensko
hh-nezdrava-strava

Tento žebříček dobře dokreslují fotografie uveřejněné na webových stránkách dailymail.co.uk, které znázorňují odlišnosti ve skladbě jídelníčku rodin žijících v rozvojových a rozvinutých zemích.

My Češi si dle výsledků studie vedeme špatně. V roce 1990 byla Česká republika 4. nejhorší a o 20 let 5. nejhorší na světě ve spotřebě nezdravých potravin. To znamená, že oproti jiným státům světa, především těch rozvojových, konzumujeme ve velké míře slazené nápoje, nasycené tuky, transmastné kyseliny, průmyslově zpracované maso či červené maso. Naopak v našem jídelníčku chybí dostatek kvalitní čerstvé zeleniny (400 – 500 g denně pro dospělého), ovoce, ořechů a semínek, luštěnin, kvalitních tuků (např. olivový či kokosový olej, domácí máslo, aj.) a omega 3 mastných kyselin. Náš národ se potýká s vysokým výskytem rakoviny tlustého střeva, kardiovaskulárních nemocí, nadváhou a obezitou a extrémním nárustem cukrovky. Cambridgeská studie nám ukazuje, proč tomu tak je a bije na poplach. Do roku 2020 budou tři čtvrtiny všech úmrtí zapříčiněny chronickými nemocemi a tuto hrozbu lze zvrátit pouze okamžitou změnou skladby našich jídelníčků. Dle dr. Fumiakiho Imamury z Rady pro lékařský výzkum University of Cambridge je proto nutné zabránit trendu spotřeby nezdravých potravin převládajících nad potravinami zdravými.

Pokud se tedy nejzdravěji stravují obyvatelé ekonomicky slabých rozvojových zemí, zamysleme se nad tím, co můžeme pro ozdravení našich jídelníčků a tím i nás samotných udělat my z ekonomicky silnějších zemí.

Najděme si dnes večer 20 minut času a místo narychlo namazané rádoby celozrnné bagety s máslem a uzeninou či kupovanou pomazánkou, kterou zapijeme čtvrt litrem coly, si připravme třeba salát z červené čočky s čerstvou nebo dušenou zeleninkou a dopřejme si čerstvou bylinkovou vodu s citronem. První varianta nás bude stát cca 50 Kč – 2 středně velké bagety 20 Kč, pomazánka cca 15 Kč, čtvrt litru coly za 9 Kč. Druhá varianta, pokud máme zahrádku, tak pár korun za červenou čočku (500 g stojí 30 Kč, na jednu porci stačí cca 150 g čočky), pokud zeleninu kupujeme, na jednu porci si vystačíme s 2 ks mrkve, 1 větší cibulí, 1-2 stroužky česneku, 2 hrstmi mraženého nebo čerstvého hrášku, lžící olivového, kokosového oleje nebo kvalitního domácího sádla a několika listy hlávkového salátu. Vše nepřesáhne 40 Kč. Tuto změnu tedy ocení nejen naše tělo, ale i naše peněženka.