Příprava na početí jako nástroj pro podporu zdraví budoucích generací
„Naším prvním a nejdůležitějším prostředím je matčino lůno. Zdravé lůno znamená zdravý svět.“ Těmito slovy začíná dokument s názvem In Utero – jak začínáme, takovými se stáváme, jehož hlavními protagonisty jsou dva kanadští psychiatři dr. Thomas Verny a dr. Gabor Maté. Těhotenství je výjimečným a zároveň transformačním obdobím v životě ženy. Proto je dobré se na tento čas připravit, a to nejen pravidelným cvičením pro získání fyzické kondice a prací s psychikou, ale také vhodně sestaveným prekoncepčním jídelníčkem. Takový jídelníček by měl zajistit ženě připravující se na početí široké spektrum živin potřebných pro zdravé a bezproblémové těhotenství, které je klíčem k narození zdravého potomka. Připravit tělo matky i otce na početí je stejně důležité jako zdravě prožité těhotenství samotné. Platí, že čím zdravější a připravenější je organismus rodičů v době početí, tím více se snižuje riziko výskytu problémů v těhotenství i po narození dítěte. Kvalita nitroděložního prostředí, výživa matky a eliminace rizikových faktorů totiž mají velký vliv na zdraví dítěte v dospělosti a významně se podílí na fyziologickém průběhu těhotenství, porodu a šestinedělí.
Současné výzkumy na poli genetiky, epigenetiky a medicíny ukazují, že kvalita lidského zdraví se určuje mnohem dříve než od momentu spojení spermie s vajíčkem. Buněčný biolog Bruce Lipton uvádí, že těhotná žena má možnost svým myšlením ovlivnit genetický vývoj dítěte a že hormony uvolňující se vlivem stresu matky prochází placentou a mění distribuci krevního toku směrem k plodu a charakter fyziologického vývoje dítěte. Ukazuje se, že stres v období před početím potomka a stres matky v těhotenství je spojen s nepříznivými perinatálními výsledky. Tyto výsledky naznačují, že samotné období před početím může být velmi citlivé a následně ovlivnit vývojové fáze plodu v děloze.
Cíle prekoncepční péče a role epigenetiky
Kvalitu života budoucího potomka mohou ovlivňovat faktory jako je výživa, tělesná aktivita, stres a nepříznivé psychosociální podmínky ženy, a proto je dobré zaměřit se na vhodně sestavený jídelníček, pravidelné cvičení pro získání fyzické kondice k porodu a v neposlední řadě na psychohygienu, např. různé zájmové aktivity, relaxaci, meditace, vizualizace, koučink, ztotožnění se s novou životní rolí matky. Příprava na početí může pomoci zabránit vzniku potratu, úmrtí plodu, předčasnému porodu, vzniku vrozených vad a v neposlední řadě zvýšit přirozenou schopnost reprodukce obou partnerů. Kvalitní a cílená prekoncepční příprava může pomoci ženám ke zdravějšímu těhotenství, přirozenému porodu, rychlejší regeneraci po porodu a snížení rizika některých zdravotních problémů u dítěte, které se mohou projevit až v dospělosti. Cílem takové přípravy je optimální vývoj ženské i mužské pohlavní buňky, podpora přirozeného způsobu otěhotnění a komplexní příprava páru na početí dítěte, období těhotenství, porodu a šestinedělí s pomocí úpravy životosprávy, podpory kvalitní výživy, optimalizace tělesné hmotnosti a zlepšení psychické kondice.
Pro prekoncepční přípravu mají velký význam tzv. epigenetické mechanismy. Epigenetika je obor, který zkoumá, jak se životní styl a vnější vlivy projevují na genech matek a jejich dětí. Na epigenetické mechanizmy mají vliv různé faktory, jako prostředí (v děloze), strava, vlastní prožitky, emoce, stres. Vystavení těmto vnějším i vnitřním podmínkám spouští v těle různé chemické změny, které mohou vyvolat nové chemické reakce a vlastnosti řídící geny a ty se pak mohou měnit. Bylo zjištěno, že epigenetické změny jsou reverzibilní a zapnutí či vypnutí genu je za určitých okolností vratné. Mohou přetrvávat dlouhou dobu a přenášet se i do dalších generací. K epigenetickým změnám nejčastěji dochází ve stádiu embryonálního nebo fetálního vývoje. Výsledkem bývá náchylnost k nemocem nebo změny v chování jedince. Nárůst chronických onemocnění, kam můžeme zařadit i zvyšující se procento neplodnosti populace, předčasné porody, cukrovku, obezitu, srdeční onemocnění, deprese, poruchy chování, autoimunitní onemocnění, astma, alergie a jiné jsou zřejmě ve své podstatě epigenetickými jevy, k nimž dochází vlivem narušeného embryonálního vývoje nebo období před početím.
Přibývají důkazy, že na našem zdravotním stavu se velkou měrou podílí faktory, které my samy nemůžeme ovlivnit. Třeba chování našich rodičů a prarodičů, to jak žili a v jakém prostředí nás počali. Víme, že dochází k transgeneračnímu přenosu, kdy těhotná žena vystavená například podvýživě, stresu či environmentálním toxinům ovlivňuje nejen sebe a plod v děloze, ale také reprodukční buňky tohoto plodu. Zároveň ale víme, že i když disponujeme špatnými geny, máme možnost je vypínat, zapínat, ovlivňovat, minimalizovat jejich negativní vliv na dítě. Naopak dobré geny můžeme nevědomky potlačit nesprávnou životosprávou a špatnou výživou. Na aktivaci či deaktivaci genů může mít vliv výživa, hladina glykémie, inzulinu matky, pohybové návyky, stresové hormony, toxiny, atd. Skvělým preventivním nástrojem k odhalení našich predispozic jsou genetické testy, například test dánské laboratoře Nordic Laboratories, který se jmenuje DNA GrowBaby. Cílené intervence (personalizovaná výživa, doplňky stravy a změna životního stylu) využívající poznatky z tohoto genetického testu mohou optimalizovat zdraví budoucí matky, podporovat zdravější těhotenství a napomoct ke zdraví a odolnosti dalších generací.
Příprava na početí a detoxikace
Kdy tedy nastává nevhodnější doba k přípravě na početí nového života? Protože vývoj spermií trvá přibližně 75 dní a zrání vajíčka 100 dní, je vhodné začít s prekoncepční přípravou a detoxikací těla alespoň 3 až 6 měsíců před plánovaným početím. Cílem je nejprve detoxikovat organismus a následně jej vyživit. Důležité je v rámci prekoncepční péče nepřehlížet u obou budoucích rodičů případné zdravotní problémy. Jedná se například o opakující se nachlazení, rýmy, chřipky, angíny, oslabený imunitní systém, potravinové přecitlivělosti, alergie, astma, ekzémy, zažívací potíže, zácpy, průjmy či plynatost. Všechny tyto potíže jsou známkou oslabení organismu a před početím je vhodné najít skutečné příčiny těchto obtíží a vyřešit je. Ženy často trápí hormonální a gynekologická onemocnění včetně výtoků, kvasinek, zánětů močového měchýře či potíže se štítnou žlázou. Důležité je správně fungující zažívání, které zajišťuje řádné vstřebávání nutrientů ze stravy. Potíže se vstřebáváním totiž mohou vyústit v nedostatečnou výživu organismu a problémy s otěhotněním nebo se samovolnými potraty.
Komplexní detoxikace před otěhotněním by měla trvat aspoň 6 týdnů a měla by být zaměřena na postupné čištění střev, jater, ledvin, krve i lymfatického systému. Základním opatřením v rámci prekoncepce obou partnerů je vynechání alkoholu a cigaret. Alkohol totiž snižuje šance k početí a jeho konzumace obzvláště v prvním trimestru těhotenství má velmi negativní vliv na vývoj plodu. Kouření snižuje reprodukční schopnosti, urychluje stárnutí vajíček a zvyšuje riziko potratů. Naše tělo je nastaveno na přirozenou detoxikaci, kterou můžeme podpořit udržováním zdravé střevní flóry, eliminací potravin vedoucích k potravinovým senzitivitám, alergiím, odstraněním toxinů z vnějšího prostředí, dostatkem spánku a saunováním, cvičením, pitným režimem. Pokud nás netrápí konkrétní zdravotní potíže, můžeme v rámci univerzální prekoncepční detoxikace zařadit například ostropestřec mariánský, kořen pampelišky a D-glukarát vápenatý k podpoře zdravé funkce jater. Pro očistu jater se doporučuje před početím také pití tzv. řepného kvasu, který tělo chrání proti infekcím, působí jako probiotikum a podporuje trávení. Během prvního trimestru těhotenství může řepný kvas díky detoxikačnímu a podpůrnému vlivu na játra snížit ranní nevolnosti, které mohou vznikat z přetížení jater zbavujících se přebytku hormonů. Aminokyseliny N-acetyl-cystein, L-glycin a L-glutamin jsou důležité pro syntézu glutathionu, silného antioxidantu nacházejícího se v každé buňce těla. Glutathion hraje důležitou roli v detoxikačních cestách jater, protože se váže na toxiny rozpustné v tucích, což umožní snazší vylučování těchto toxinů. Při vysoké zátěži toxiny se glutathion rychle spotřebovává, proto je zvýšená syntéza tohoto životně důležitého antioxidantu klíčová pro účinnou detoxikaci. Špatná strava, stres, nemoci a některé léky mohou narušit křehkou rovnováhu mezi přátelskými a nezdravými bakteriemi v našem střevě. Proto mají své místo v prekoncepční detoxikaci probiotika, která pomáhají obnovit ve střevě mikrobiální rovnováhu a tím podpořit zdraví trávicího a imunitního systému. Vhodné je zařadit také vitamíny B6, B9 a B12, které jsou mimo jiné lipotropními látkami podporujícími metabolismus tuků. Pro tělo jsou nejlépe využitelné v tzv. metylované formě.
Prekoncepční jídelníček
Po detoxikaci organismu budoucích rodičů přichází na řadu jejich vyživení dle zásad racionální výživy. Optimální příjem je denně 5-8 porcí syrové i vařené zeleniny, což je cca 400 – 500 gramů, a 2 porce ovoce, přičemž celkový příjem ovoce a zeleniny by měl tvořit přibližně polovinu denního talíře. Čtvrtina talíře připadá na bílkoviny, tedy bio maso a vejce od zvířat pasoucích se na zelené trávě, lovené ryby, zakysané mléčné výrobky ideálně v plnotučné variantě a vhodné kombinace luštěnin a obilovin k zajištění kompletní bílkoviny (např. celozrnná rýže + luštěnina). Poslední čtvrtina talíře připadá na složené sacharidy ve formě celozrnných obilovin, případně brambor či batátů. Vhodné je vybírat nízkoglykemické sacharidy s dostatkem vlákniny. Důležité je také zařazení zdravých tuků jako jsou olivy, avokádo, kokos, ořechy, semínka a zastudena lisované oleje z nich. Pitný režim by měl zahrnovat alespoň 8 sklenic filtrované vody denně. Striktně vyloučen by měl být veškerý rafinovaný cukr postrádající vlákninu, bílá mouka, hydrogenované rostlinné oleje, živočišné produkty z velkochovů, kofein a alkohol.
Americká Nadace Westona A. Pricea (The Weston A. Price Foundation, zkratka WAPF) a z ní čerpající publikace Vyživující tradice amerických autorek Sally Fallon a Mary G. Enig, PhD. (překlad anglického originálu Nourishing Traditions) doporučují pro oba budoucí rodiče 3-6 měsíců před početím konzumaci fermentovaného oleje z tresčích jater, který obsahuje vitamin A (retinol) a vitamin D v přirozené, nesyntetické formě. Tyto vitamíny obsahují také játra a vnitřnosti v bio kvalitě, vejce od slepic krmených trávou a máslo od krav pasoucích se na zelených pastvinách. Zelená tráva totiž obsahuje vitamín K1, který si zvíře přetvoří na vitamín K2, tzv. menachinon. Ten je „ředitelem distribuce vápníku v těle“, podporuje ukládání vápníku v kostech a zubech a pomáhá odstraňovat nežádoucí vápník z měkkých tkání. Co se týká mléčných produktů, WAPF doporučuje konzumaci plnotučného syrového, nepasterizovaného a nehomogenizovaného mléka a konzumaci fermentovaných mléčných produktů. Mléko by ideálně mělo pocházet od krav plemene jersey či jiných starobylých nešlechtěných plemen, vhodné je také kozí, ovčí či buvolí mléko a produkty z nich. Mléko od těchto zvířat totiž obsahuje mléčnou bílkovinu (kasein) typu A2, která nedráždí zažívací trakt a je většinou dobře tolerována i jedinci, kteří negativně reagují na kasein typu A1 produkovaný holštýnským skotem, který tvoří drtivou většinu produkce českých supermarketů.
Z mikroživin je v prekoncepci stěžejní vitamín B9, neboli kyselina listová, folát, jehož optimální hladiny v těle matky působí preventivně proti vrozeným vadám plodu. Nachází se především v zelené listové zelenině, ale je vhodné jej suplementovat ve formě doplňku stravy, a to v metylované (naštěpené, aktivní) formě, protože cca 30 % populace má mutaci MTHFR (metyltetrahydrofolát reduktáza), takže nedokáže kyselinu listovou správně naštěpit. To může způsobit zdravotní problémy plynoucí z nedostatku vitamínu B9. Genetické predispozice k mutaci MTHFR lze zjistit výše zmíněným genetickým testem DNA GrowBaby. Důležitým minerálem v prekoncepci je zinek, který je zároveň nejdůležitějším stopovým prvkem v těhotenství. Ovlivňuje totiž pozitivně imunitní systém, u žen plodnost a ovulaci a u mužů kvalitu spermatu. Vhodné je také zaměřit se na hladiny železa, jehož deficit může negativně ovlivnit schopnost těla cirkulovat živiny a kyslík nezbytné k udržení zdravého těhotenství. Nejlépe snášenými a vstřebatelnými formami železa je hemové železo a glycinát železa. Opomíjenými prekoncepčními živinami jsou vitamín D a vitamín A ve formě retinolu, které se nachází v játrech a vnitřnostech v bio kvalitě, vejcích a mléčných výrobcích zvířat pasoucích se na zelené trávě, jejichž nedostatek může narušit schopnost těla dosáhnout a udržet těhotenství. Jód je důležitý pro tvorbu hormonů ve štítné žláze, které ovlivňují ovulaci, metabolismus a hmotnost, což jsou důležité faktory pro zlepšení šance na přirozené početí. Vzhledem k tomu, že počet vajíček, která máme, je definován při narození a nezvyšuje se, je s přibývajícím věkem důležité udržovat kvalitu vajíček co nejvyšší. K tomu napomáhá sloučenina cukru podobná vitamínu, často označovaná jako vitamín B8, správně myo inositol, který podporuje plodnost ženy čtyřmi způsoby – kvalitu vajíček a funkci vaječníků, hormonální rovnováhu a pravidelnost menstruačního cyklu. Myo inositol je ale vhodným nutrientem také pro muže, protože podporuje funkci mitochondrií uvnitř spermií, což dodává spermiím energii a zlepšuje jejich pohyblivost. Nezapomínejme proto na prevenci v rámci přípravy na početí. Můžeme tak efektivně podpořit zdraví budoucích generací.