EBV je lidský γ-herpesvirus, který infikuje 90 až 95 % populace před dovršením 20. roku života. Podobně jako jiné herpetické viry, i EBV se šíří tělními tekutinami (především slinami, ale také krví a spermatem). EBV, které se nejčastěji přenáší slinami, se množí v buňkách epitelu nosohltanu a poté se šíří do dalších struktur, jako jsou slinné žlázy, kde se virus opět replikuje, infikuje játra, slezinu a B lymfocyty v periferní krvi.
Primární EBV infekce se většinou objeví v dětství bez symptomů nebo se symptomy podobnými chřipce, s průjmem a ušní infekcí. Infekce EBV v adolescentním věku a rané dospělosti ale může ve 35 – 50 % případech vést k mononukleóze, která se vyznačuje silnou únavou, horečkou, svalovou slabostí, zaníceným hrdlem, oteklými lymfatickými uzlinami na krku, vyrážkou, změnou barvy stolice z důvodu stagnující funkce jater, zvětšenými játry nebo slezinou. Tyto příznaky obvykle vymizí za 1 – 2 měsíce, ale chronická únava může přetrvávat nadále. Příznaky infekce začínají být obvykle citelné 4-8 týdnů po infikování virem. Po primární infekci nastává doživotní latentní fáze, kdy vir sice není aktivní, ale v krvi jsou patrné protilátky po prodělané infekci a vir se může znovu reaktivovat.
U některých osob se vyvine stav, kdy EBV je chronicky aktivní (CAEBV). Chronicky aktivní EBV je vzácné progresivní onemocnění, které začíná primární infekcí EBV. Tělo produkuje příliš mnoho lymfocytů (bílé krvinky bojující s nemocemi) po dobu delší než 6 měsíců. Mezi příznaky patří horečka, poruchy jater, zvětšená slezina, oteklé lymfatické uzliny, anemie, zvýšená citlivost k jiným infekcím, nízký počet krevních destiček (trombocytopenie). Únava je také častým příznakem CAEBV, ale nebylo prokázáno žádné spojení mezi EBV a chronickým únavovým syndromem.
EBV ale není pouze původcem mononukleózy. EBV je spojován s několika závažnými onemocněními, z nichž většina se řadí mezi autoimunitní onemocnění. Důvodem je fakt, že protein EBNA2 produkovaný EBV virem interaguje s řadou genů spojovaných s těmito onemocněními. EBV proteiny mohou vypínat a zapínat určité geny a měnit fungování imunitních buněk. Dle výzkumů mezi onemocnění způsobená EBV virem patří systémový lupus erythematodes (SLE), roztroušená skleróza (RS), revmatoidní artritida (RA), juvenilní idiopatická artritida (JIA), zánětlivá onemocnění střev zahrnující Crohnovu chorobu a ulcerózní kolitidu, celiakie, diabetes 1. typu.
EBV má navíc významnou schopnost infikovat, aktivovat a latentně přebývat v B lymfocytech. Když EBV infikuje tyto B-buňky, vede je k aktivaci a proliferaci nezávisle na T-buňkách. Infikování B buněk vede k produkci monoklonálních autoprotilátek reagujících s antigeny ve více orgánech. Toto odpovídá za přechodný výskyt protilátek v průběhu mononukleózy. Obvykle jsou proliferující infikované B buňky eliminovány EBV specifickými cytotoxickými CD8+ T lymfocyty, ale latentně infikované neproliferující paměťové B buňky v organismu jedince přetrvávají. Protilátkami řízená diferenciace latentně infikovaných paměťových B buněk v plazmatické buňky může spustit vstup do lytického cyklu, kdy dochází k produkci infekčního viru.
EBV je dle výzkumů také spojen s některými typy vzácných druhů rakovin ovlivňujících lymfatický systém. Jde o vývoj malignit B lymfocytů jako je Burkittův lymfom a další non-Hodkinovy lymfomy, Hodkinův lymfom, lymfomy CNS, ojediněle i lymfomy NK buněk nebo T lymfocytů a také se vznikem posttransplantační lymfoproliferativní poruchy. EBV se také nachází u 100 % případů nekeratinizujících karcinomů nosohltanu a ojediněle bývá spojován s rakovinou gastrointestinálního traktu. Vzhledem k těmto zjištěním je důležitá prevence spočívající v posilování imunitního systému.
Ačkoliv bylo prokázáno, že řada antivirotik inhibuje replikaci EBV in vitro, při klinickém testování měly omezený úspěch, a proto dosud nebylo pro léčbu EBV infekcí schváleno žádné antivirotikum. Přírodní medicína ale dokáže s pomocí bylin a nutričních doplňků podpořit organismus, aby EBV infekci rychleji překonal a zotavil se.
Americký doktor funkční medicíny David Jockers ve své klinické praxi používá vitamin C, zinek, l-lysin, betaglukany, extrakt z olivových listů, berberin a echinaceu. Vysokodávkovaný vitamin C (podávaný intravenózně) dle studie z r. 2014 dokázal snížit přítomnost viru v těle a zároveň zkrátil dobu projevu symptomů infekce. Dávky testované ve studii (7,5 – 50 gramů) je těžké získat stravou, a tak se doporučuje kvalitní nutriční doplněk nebo intravenózní podání. Nejlepším potravinovým zdrojem vitaminu C je žlutá paprika, guava, citrony/limetky, jahody, papaya, brokolice, kapusta, grapefruit, pomeranč a kiwi. Zinek je minerál, jehož optimální hladina v těle inhibuje replikaci virů. Zinek také napomáhá tvorbě superoxid dismutázy, která chrání naše buňky před škodlivými účinky virových patogenů. Zinek také pomáhá snižovat zánětlivé reakce organismu.
Lysin je esenciální aminokyselina, která je důležitá pro budování svalů, produkci hormonů a tvorbu protilátek a významně pomáhá snižovat výskyt oparů. Naopak aminokyselina arginin růst virových patogenů v těle podporuje. Betaglukany mají schopnost stimulovat nebo inhibovat imunitu v závislosti na potřebách těla. Váží se na makrofágy a posilují jejich schopnost ničit patogeny.
Extrakt z olivových listů podporuje imunitní systém díky jeho antibakteriálnímu, antimykotickému a antivirovému působení. Bylo prokázáno, že inhibuje reprodukci viru EBV. Berberin je silná antimikrobiální látka, která se nachází např. dřišťálu a dalších rostlinách a která je dle studie z roku 2017 schopná inhibovat tvorbu rakoviny nosohltanu, která je spojována s EBV infekcí. Důvodem je inhibice genu EBNA1 (Epstein-Barr Nuclear Antigen 1), který hraje primární roli v replikaci a přežití EB viru. Berberin také napomáhá ničení patogenů v GIT, aby mohla imunita efektivně bojovat s EBV. Echinacea je silná imunitní bylina, která se běžně užívá při nachlazení a chřipce, protože má silné antivirové a imunomodulační účinky. Tato bylina dokáže podporovat aktivitu makrofágů a snížit systemický zánět v těle.
K překování virových infekcí včetně EBV je vhodné také použití kyseliny fulvové a huminové (fulvic and humic acids). Jde o organické látky extrahované z hlubin země. Jsou bohaté na minerály a díky svojí malé velikosti dokáží pronikat do buněk. Pomáhají vázat a odstraňovat toxiny a chránit buňky před virovými infekcemi a radiací. Posledním tipem dr. Jockerse je každodenní pití šťávy z řapíkatého celeru, která je bohatá na antioxidanty a stopové minerály, které podporují nadledvinky a imunitní systém. Dalším benefitem celerové šťávy je stimulace produkce trávicích šťáv, HCl, trávicích enzymů a žluče. Tím dochází také ke zmírnění zánětu a snížení virové aktivity.
Americká celostní lékařka Aviva Romm M.D. zdůrazňuje při prevenci a léčbě EBV kvalitní výživu, kvalitní spánek a relaxační techniky, které spolu s dostatečnou hygienou udržují imunitu v optimálním stavu. Z bylin doporučuje adaptogen ashwagandu či houbu reishi, ale také třezalku tečkovanou v dávce 300-600 mg denně (produkty standardizované na 0,3 % hypericinu a/nebo 3-5 % hyperforinu). Třezalka působí antivirově a je silným nervínem. Lékořice je též adaptogenní bylina, která působí antivirově a protizánětlivě a je doporučeno 150-300 mg denně. Poslední imunitní, protizánětlivou a antivirovou bylinou je již zmiňovaná echinacea, které Aviva Romm doporučuje brát 300-500 mg denně. Při léčbě EBV je vhodné kombinovat potraviny podporující imunitu, hlavně tmavě zelenou listovou zeleninu, mrkev bohatou na vitamin A, sladké brambory, tmavé bobule, ořechy, semínka a další kvalitní bílkoviny.
Hojně doporučovaným prostředkem k boji s EBV je lauricidin, což je obchodní značka pro monolaurin nacházející se v kokosovém oleji. Monolaurin je přírodní rostlinný tuk získaný z kyseliny laurové. Lauricidin je přírodní antivirotikum podporující zdravé prostředí střev. Nelze jej ale při léčbě nahradit přímou konzumací kokosového oleje.
Velmi cenné, i když vědeckým výzkumem z části nepodložené informace můžeme čerpat z práce Anthonyho Williama, který napsal sérii publikací s názvem Medical Medium a stal se díky svým schopnostem vyřešit beznadějné případy, se kterými si medicína neuměla poradit, známým po celém světě. Zde je shrnutí jeho nejdůležitějších poznatků souvisejících s Epstein-Barr virovou infekcí.
Člověk infikovaný tímto virem trpí únavou a bolestmi různých částí těla. Mnohdy se nemoc vůbec nediagnostikuje nebo je stanovená špatná diagnóza a nasazena neefektivní léčba. Lékaři nemají představu, jak se virus chová z dlouhodobého hlediska a jak problematické může jeho působení v těle být. Jen zřídka poznají, že EBV je příčinou konkrétních příznaků pacienta. EBV je původcem nemocí, které jsou mnohdy považovány za záhadné (fibromyalgie, chronický únavový syndrom) nebo špatně pochopené (onemocnění štítné žlázy, vertigo, tinitus).
Lékařská komunita zná jen jednu verzi EBV, ale ve skutečnosti jich existuje přibližně 60. Jednotlivé kmeny jsou rozděleny do 6 skupin a v každé skupině je zhruba 10 typů viru. Skupina 1 je nejstarší a nejmírnější. Většinou trvá celá desetiletí, než se virus z této skupiny přesune do vyššího stádia nemoci. Příznaky se projevují v 70 – 80 letech, např. bolestmi zad. Viry ze skupiny 2 se přesouvají do vyššího stádia rychleji než viry ze skupiny 1, příznaky jsou citelné v 50 – 60 letech života, např. slabý zánět nervů. Viry z této skupiny již mohou napadat štítnou žlázu. Skupina 3 jsou viry, jejichž působení je citelné kolem 40. roku života. Tyto viry již prochází všemi čtyřmi stádii, takže ze štítné žlázy míří k nervům. Mohou způsobovat bolest kloubů, únavu, srdeční palpitace, tinitus, vertigo. Vity ze skupiny 4 způsobují problémy kolem 30. roku života. Agresivně působí na nervy a mohou způsobovat symptomy spojené s fibromyalgií, chronickým únavovým syndromem, ale také zmatenost, úzkost, náladovost a další symptomy, které způsobují viry ze skupiny 1-3. Tato skupina virů může dokonce způsobit PTSD, posttraumatickou stresovou poruchu, ačkoliv dotyčný nikdy nezažil žádné trauma, ale byl zasažen tímto agresivním virem. Viry ze skupiny 5 cílí na věkovou skupinu od 20 let. Tyto viry způsobují příznaky stejné jako viry ze skupiny 4 a navíc u zasažených jedinců vyvolávají pocity strachu a obav. Tito lidé jsou odesíláni k psychologům a psychiatrům s diagnózou, že „je to v jejich hlavě“. Případně je stav mylně diagnostikován jako borelióza. Nejhorším typem jsou viry ze skupiny 6, které mohou silně postihnout malé děti. Tyto viry mohou v těle vyvolat příznaky, které jsou mylně považovány za leukémii, virovou meningitidu, lupus a další. Protože tyto viry potlačují imunitní systém, může postižený jedinec pociťovat silnou bolest nervů, ochablost končetin, vyrážky.
EBV prochází 4 stádii, nejnakažlivější je stádium č. 2. První stádium je obdobím, kdy virus „spí“, nachází se v krevním řečišti, pomalu se replikuje a čeká na příležitost ke spuštění primární infekce. Tato příležitost přichází v momentě, kdy je tělo několik týdnů oslabené např. nedostatkem spánku, důležitých nutrientů (zinek, B12), stresem, traumatem (rozvod, úmrtí v rodině). Tehdy virus detekuje stresové hormony v těle a spustí infekci. To znamená, že virus často útočí při probíhající hormonální změně, např. v období puberty, menopauzy, těhotenství, po porodu. Častý je případ, kdy se žena po porodu cítí velmi unavená, trpí nespecifickými bolestmi různých částí těla, depresemi. Vyšší hladina hormonů funguje v tomto případě jako spouštěč EBV infekce. V prvním stádiu je virus nediagnostikovatelný a nevyvolává žádné příznaky. Toto období může trvat týden, měsíc, ale celá léta od prvotní nákazy.
Druhé stádium je obdobím, kdy je virus nejvíce nakažlivý a kdy propuká infekční mononukleóza. Imunitní systém se snaží s virem bojovat a likvidovat napadené buňky. Virus ale hledá v těle dlouhodobý úkryt, který nalézá v játrech a/nebo slezině, kde pro něj rtuť a další naakumulované toxiny zajišťují vhodné prostředí. V tomto stádiu se často objevuje i nejlepší přítel EBV, kterým je bakterie streptokoka. Tělo tedy bojuje nejen s virovou infekcí, ale také s infekcí bakteriální, která mate imunitní systém a vytváří vlastní řadu příznaků. Streptokok v tomto stádiu může způsobovat bolesti v krku, angíny, záněty dutin, úst, ale také infekce močopohlavního ústrojí a ledvin.
Ve třetím stádiu již EBV sídlí v některém tělním orgánu a krevní test prokáže protilátky svědčící o proběhnuvší infekci (mononukleóza). Lékař ale v krvi nenajde aktivní virus, protože virus už není v krvi, ale v játrech, slezině nebo jiném orgánu, kde je prozatím medicínou nediagnostikovatelný. Tělo předpokládá, že je mimo ohrožení a imunitní systém přestává bojovat proti nákaze a pacient je označen za zdravého. Méně agresivní varianta viru čeká v orgánech i roky bez příznaků. Agresivní varianta ale může vést k falešně pozitivní diagnóze boreliózy, extrémní únavě způsobené mrtvými EB viry nebo postižení nervového systému vlivem specifického neurotoxinu. Dalšími potížemi způsobenými agresivní formou viru je špatná funkce jater, kdy se játra nezvládají zbavovat toxinů, hepatitida C (EBV je její primární příčinou), špatná funkce jater vyústí v nedostatečnou produkci kyseliny chlorovodíkové, čímž dochází ke špatnému trávení potravy. Organismus si vytváří přecitlivělosti na potraviny, které mu dříve nevadily (virus konzumuje např. oblíbený sýr, který přetváří v něco, co tělo nerozezná). Virus vylučuje agresivní neurotoxin do organismu zatíženého mrtvými viry a toto všechno nakonec vyvolává reakci imunitního systému, který je ale zároveň zmatený, protože neví, odkud se toxiny berou. Dle Anthonyho Williamse je typickým onemocněním tohoto stádia lupus. Tělo reaguje na vedlejší produkty a neurotoxiny produkované EB virem alergickou reakcí, která zvyšuje prozánětlivé markery, a tak je diagnostikován lupus.
EBV může využít zmatenosti imunitního systému, opustit např. játra a přejít do štítné žlázy. Dle Williamse je ve většině případů původcem onemocnění štítné žlázy právě EBV. Lékaři v případě Hashimotovy thyreoiditidy tento stav vysvětlují tak, že tělo napadá vlastní štítnou žlázu. Není to ale pravda. Štítnou žlázu nenapadá vlastní tělo (imunitní systém), ale EB virus. Takto vzniká skrytá hypofunkce štítné žlázy u milionů žen. Imunitní systém se snaží bojovat pomocí zánětu, ale ve změti neurotoxinů vyprodukovaných EBV, mrtvými EBV a dalšími vedlejšími produkty není schopný nalézt aktivní EBV a zlikvidovat jej. Někdy imunitní systém zkusí EB virus zablokovat pomocí vápníku, proto je důležité jíst potraviny bohaté na vápník. Pokud totiž imunitní systém nemůže vzít vápník k blokaci viru z krevního řečiště, vezme jej z kostí, což může vést k osteoporóze. Nedostatek hormonů štítné žlázy a působení EBV toxinů může vést k nárustu hmotnosti, únavě, zhoršení paměti, mentální „mlze“, depresi, nespavosti, ztrátě vlasů, křehkým nehtům, svalové slabosti, atd. Nejagresivnější verze EBV mohou dokonce vést k rakovině štítné žlázy. EBV se snaží proniknout do štítné žlázy ze strategického důvodu – snaží se zmást a stresovat endokrinní systém. Tlak na nadledvinky vede k produkci adrenalinu, což je oblíbená „potravina“ EB viru. Tím se virus stává silnějším, aby mohl v konečné fázi napadnout nervový systém.
Ve čtvrtém stádiu EB virus opouští štítnou žlázu a napadá centrální nervový systém. Imunita by toto za normálních okolností nedovolila, ale pokud se k potížím se štítnou žlázou přidá ještě nečekaný silný fyzický nebo emocionální stres, virus využije oslabení organismu a začne způsobovat řadu podivných příznaků – palpitace, nespecifické bolesti, únavu. Typickým případem je pacient po autonehodě, chirurgickém zákroku, apod., kdy se ale cítí špatně déle, než je obvyklé. Tvrdí, že se cítí, úplně převálcovaný, jako by jej srazil náklaďák. Krevní testy ani magnetická rezonance nic neodhalí, a tak doktoři netuší, že EB virus napadl nervy. Poškozené nervy aktivují „alarmující“ hormon, který tělo upozorní na poškození nervů a na nutnost opravy. EBV ale detekuje tento hormon a ukryje se právě do těchto poškozených nervů. Tento stav se může projevovat bolestí svalů, kloubů, zad, mravenčením a necitlivostí rukou a nohou, migrénami, nekončící únavou, malátností, nespavostí, nočním pocením, neklidným spánkem. Pacienti s těmito příznaky dostávají diagnózu fibromyalgie, chronického únavového syndromu nebo revmatoidní artritidy, dostanou léky, které neřeší skutečnou příčinu jejich onemocnění. Často je také 4. stádium EBV u žen zaměňováno za příznaky perimenopauzy a menopauzy. Návaly horka, noční pocení, srdeční palpitace, nevolnost, deprese, ztráta vlasů a úzkost jsou často mylně interpretovány jako hormonální změna, ale ve skutečnosti je na vině EBV. Dalším chronickým onemocněním, které je výsledkem čtvrtého stádia EB virové infekce, je chronický únavový syndrom vyznačující se řadou příznaků (únava, neschopnost vstát z postele, bolesti svalů, zvýšená teplota, deprese, bolesti hlavy, PMS, točení hlavy, bolesti kloubů, průjmy, kašel, nechutenství, noční pocení, bolestivé uzliny, aj.). Pacienti s chronickým únavovým syndromem mají zvýšené virové zatížení EB virem, který produkuje neurotoxin postihující CNS. Může docházet k oslabení adrenálních funkcí a zažívacího systému a k pocitu úplného vyčerpání. Fibromyalgie je další chorobou imunitního systému, jejímž skrytým původcem je dle Anthonyho Williama Epstein-Barr virus. Ten způsobuje zánět nervů, který se projevuje chronickou bolestí pohybového aparátu, citlivostí na dotek, silnou únavou a nespavostí. Dalším onemocněním způsobeným 4. stádiem EBV je tinitus projevující se zvoněním v uchu. To je dle Williama způsobeno virem EB, který se dostane do vnitřního ucha, kde vibruje a postihuje labyrint a vestibulokochleární nerv (sluchově rovnovážný).
Anthony Williams sestavil seznam nutrientů a bylin, který doporučuje k zotavení se z této zákeřné virové infekce. Doporučuje konzumovat nejméně tři z těchto jídel denně a čím více jídel, tím lépe. Dále je potřeba potraviny postupně rotovat tak, aby během dvou týdnu byly v jídelníčku nemocného zařazeny všechny vyjmenované. Patří sem divoké borůvky (pomáhají obnovovat CNS a zbavovat játra neurotoxinů z EBV), celer (posiluje HCl a poskytuje minerály nervovému systému), klíčky (bohaté na zinek a selen, posilují imunitní systém proti EBV), chřest (čistí játra a slezinu, posiluje slinivku), špenát (vytváří alkalické prostředí, poskytuje nervové soustavě vysoce vstřebatelné nutrienty), koriandr (odstraňuje z těla rtuť a olovo, které jsou živnou půdou pro EBV), petržel (odstraňuje z těla měď a hliník), kokosový olej (antivirový, protizánětlivý), česnek (antivirový, antibakteriální), zázvor (pomáhá přeměně živin a zmírňuje křeče spojené s EBV), maliny (bohaté na antioxidanty, které odstraňují z orgánů a krevního řečiště volné radikály), listový salát (stimuluje peristaltiku střev a pomáhá čistit játra o EBV), papája (obnovuje CNS, obnovuje tvorbu HCl v GIT), meruňky (posilují imunitní systém), granátová jablka (pomáhají čistit krev a lymfu), grapefruit (bohatý zdroj bioflavonoidů a vápníku , podpora IS a detoxu), kapusta (bohatá na alkaloidy chránící proti virům), sladké brambory (očista jater od vedlejších produktů EBV), okurky (posilují nadledvinky a ledviny a odvádí z krevního řečiště neurotoxiny), fenykl (obsahuje silné antivirové složky bojující s EBV).
Dále Anthony Williams sestavil seznam bylin a suplementů vhodných k řešení EBV. Mezi hlavní patří vilcacora (kočičí dráp, který bojuje proti EBV a streptokokům A a B), dále pak koloidní stříbro, zinek, vitamin B12, lékořice, citronová tráva, 5-MTHF, selen, červená algae (antivirová, odvádí z těla rtuť), l-lysine, spirulina, vitamin C, kopřiva, monolaurin, bez, červený jetel, badyán a kurkumin.